Dubečským pro radost (6.6.2009)
Další akce letošní úžasně nabyté sezóny bylo vystoupení v Dubči. Byl to už druhý ročník, akci jsem loni pojmenoval „Dubečským pro radost“ a asi jí to už zůstane i do budoucna (čímž chci vyjádřit naději, že nějaké „budoucno“ bude). Ačkoliv došlo ze začátku k pár nedorozuměním, několika neshodům a počasí nám opět vyloženě nepřálo, tak se akce udála a myslím, že se moc povedla. Publikum bylo perfektní, atmosféra úžasná a ani my jsme, myslím, nebyli úplně k zahození.
Předně bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci akce, mojí mamce, která nám zařídila zázemí, všem našim sousedům, že nám tak úžasně podstrojovali,
dubečským radním, že nám povolili vystupovat před Špejcharem a samozřejmě Vám, divákům, kteří jste nám přichystali tak úžasnou atmosféru a štědře přispěli do klobouku!
Vystoupení se skládalo ze dvou částí – šermířského představení a ohnivé show. V mezidobí jsme měli přichystáno zázemí v kanceláři místního bytového družstva. Tam nám paní sousedky nosily hory táců s chlebíčkama, sladkostma, měli jsme tu džbán s limonádou, termosku s čajem a kafem a dokonce i dvě lahve vína se tu našly. Krása, děkujeme moc!
Šerm se odehrával před místním Špejcharem. K přesunu před Špejchar došlo oproti loňsku z důvodu toho, že jsem, zrady netuše, dal na stránky termín konání akce. Toho se chytil kolega z dubečského webu a na to konto pozvánku na akci otiskly ještě dvoje noviny. Čímž akce ztratila punc soukromé akce a nápor diváků by náš bytový komplex nemusel pobrat. Ale vzhledem k tomu, jaké bylo počasí a jak neviditelně jsme umístili směrové cedule, se nijak zvláštní nájezd nekonal a na vystoupení přišli opravdu jenom původně zamýšlení a pár hard-core výletníků, které nějaký ten déšť a plískanice jentak nezastaví. Přímo při vystoupení naštěstí moc nelilo. Perfektní bylo hlavně dětské obecenstvo, které je ostatně vždycky nejvděčnější a úžasně s námi spolupracovalo.
Ohně jsme zažehli kolem půl desáté. Navzdory tomu, že 
jsme neměli Markétku, ani vějíře jsme zatím nevyrobili (ale už máme matriál a výkres!), rozhodli jsme se předvést Prométhea. Radost nám udělala hlavně Hanka, která se přidala jako takový „special guest“ a vzala si poiky. Vystoupení bylo zajímavější hlavně v tom, že jsme pokřtili masky, které nosí naši herní bohové a které se moc líbily. Opět jsme sklidili velké ovace, tohle pojetí vystoupení byl vyloženě šťastný nápad.
A tím to všechno skončilo. Všichni si sbalili fidlátka a vyrazili domů. Někdo autem, někdo autobusem. Já jsem zabočil za roh a byl doma. To se mi na téhle akci taky hrozně líbí :o). Moc jsme si to užili a do budoucna tu máme velké plány! Pokud to bude jen trochu možné, rádi bychom si pronajali celý dubečský Špejchar, pozvali pár hostů a rozjeli to ve velkém!
–Mathy–