Slavnosti velmi slušného Čecha sv. Jana Nepomuka (17.5.2008)

Dlouhou dobu jsem přemýšlel nad tím, jestli se kvůli tomu dezorganizovanému štěku, na kterém jsme nakonec ještě zmokli, vůbec unavovat s nějakým reportem. Ale nakonec jsem ho vážně sepsal.

Slavnosti velmi slušného Čecha sv. Jana Nepomuka. Měla to být Dačická mega akce, kde jsme měli mít odpoledne Standou modifikované vystoupení založené na jedné americké dramatické hře a večer velkou fireshow. Jelikož byla akce pod záštitou církve tak hra měla být v lehce pobožném stylu. Vystupovat měl Standa, Blackie a Kaděra, Normálně šest rukou nemá no :-/harcovník ještě ze staré dačické gardy. Ale co se nestalo, organizátoři zjistili, že by mohly nastat problémy se společností OSA. No a než to řešit (třeba zaplatit standardní paušální poplatek), tak nám vystoupení pro jistotu zrušili uplně. Podobně jsme dopadli i s fireshow, kde nám náš dvacetiminutový výstup zkrouhli na pokoncertní štěk. Koncert byl prezentován jako hard-rock vypalovačka. Nevím, co tam hrálo předtím, než jsem přišel, nebo co si velebníčci představují pod pojmem „hard-rock“, ale ve chvíli mého příchodu tam seděl pianista a se zasněným pohledem vyhrával jakési ploužáky vlastní tvorby. Ve vinárně by jako podbarvení možná klidil úspěchy (nebo spíš tichou toleranci), ale jako hlavní bod programu si nejsem jistý, jestli byl zrovna šťastným výběrem.

S prvním úderem hromu jsme šli na plac my. Zaplať bohové se nás místní houslista přišel zeptat, jak jsme na tom s hudbou a když jsme mu oznámili že paní organizátorka prohlásila, že to chce bez hudby, „Aby to bylo více EMOcionální“, tak na její adresu prohlásil úžasnou, leč nepublikovatelnou poznámku a šel hrát s námi, čímžto má náš dík a obdiv :). Náš výstup trval cca 3 minuty, vidělo ho pár srdcařů, kteří neutekli ani před blížící se průtrží, ani před pianistou. Ke konci nás ještě organizátoři seřvali, že máme špatně položené hadry na hašení „Vždyť to tu bude mokrý, to snad nemyslíte vážně?!“. Jestli spílali Pánubohu za dešťovou vodu pod stagí, to už bohužel nevím, nebyl jsem v dosahu.

Takže:
naše bilance – nezablbli jsme si, dostali jsme vynadáno, nikdo nás neviděl
moje milance – ohořela mi bradka a dlužim Blackiemu dvě piva

Akce nahouby, holt každý den není posvícení. Ale lampák nám snad zaplatěj . . .

–Mathy–