Středověký jarmark na Šelmberku (18.6.2005)
I stalo se, že jsme byli požádáni o vystoupení. Ke konci června konal se na krásném hradě Šelmberku středověký jarmark s divadlem, hudbou i šermem a my, jako vždy, měli přijít jako zlatý hřeb večera. Pravda, spíše „předhřeb“, neb místo hřebu si pro sebe nechala místní skupina – což je ovšem pochopitelné. I tak nás těší, že jsme se dostali do takové blízkosti samého vyvrcholení akce.
Tentokrát se ovšem nejednalo o šerm, ale o fireshow. Právě tato příležitost byla tím hybným momentem, kdy jsme dali dohromady celistvé ohňové představení „Tajemný hrad v Karpatech“. Bohužel, nemám dvacet členů, jako jiní, a tudíž nemůžeme být tak velkolepí a majestátní. To jsme vynahradili tím, že jsme stvořili příběh a ohnivé kejklení se stalo pouhou alegorií.
Už nešlo jen o plivání, točení nebo žonglování s pochodněmi. Už zde šlo o příběh, který měl hlavu a patu, a který byl celou dobu vyprávěn vypravěčem. Pouhý náznak příběhu nebo děje, který mají ostatní skupiny, pokud nespoléhají na svou majestátnost a neskončí, jako na Šelmberku, pouhým nastíněním situace, se zde stal tím hlavním, spojujícím momentem, který ohni dal nový rozměr.
Šelmberk byl naše premiéra v tomto pokusu a nutno říci, že premiéra velmi zdařilá, že jsme se „Tajemný hrad v Karpatech“ rozhodli zařadit do svého stálého repertoáru (i když PJ občas brblá, ale jenom občas).
Po bouřlivém potlesku, který nám publikum věnovalo, nastoupila ona místní skupina se svým pojetím fireshow. Byla to ona velkolepá a mnohočlenná fireshow, dokonce i se svíčkovými tanci, takže bylo na co se dívat. Rozdíl v pojetí však byl velice zřetelný. Kdyby nás bylo dvacet, neměli bychom konkurenci…
Co se týče samotného jarmarku, myslím, že o akci šlo povedenou a milou. Žádné extra velké překvapení nás tam nečekalo, žádné extra velké zklamání nás nepotkalo. Dětské divadlo pobavilo svými sprostými dvojsmysly, prohlídka hradu zase zaručeně pravým dvacetikilovým mečem a několika středověkými šavlemi (se sportovními čepelemi), šermířské vystoupení zaujalo svým pojetím spojení šermu a hudby, středověká kapela tam samozřejmě nesměla chybět a kat nás poučil o tom, co se dělalo a co se dělat dalo. A to jsme stihli jenom půlku.
Pokud nás pozvou i příští rok, zbude-li čas, rozhodně si to nenecháme ujít.
–Roggy–